Barvy

Čoveče, je toho hodně co říct. Jako vždycky po běhu. Jenže zbyte jen ta euforie – naštěstí! Jen ty barvy a trochu hrůzy, či spíš nepochopení, že tu někdy bylo něco, co lidé viděli jako nespočet odstínů šedi, když přeci slunce v Hrabačově vždy svítilo, vždy tu byl krapet sněhu a mráz, který bezmylosrdně drtí tvůj penis, pokud si nevemeš termo slipy. Ouč.

I když něco se určitě změnilo. Bakalářka o hospodách, jejíž jeden z pilířů (ach ten politický diskurz!) se opírá o to, že hospodský žvást (versus „hospodský tlach“, ale o tom více za pár měsíců) je stejně prospěšná hygiena, jakou je sex jistého druhu opic, je prostě barevná. Kolik možností, tolik barev. Jak lehké je odjet se plavit po nekonečném moři! Zabíjet ryby na Aljašku. Dodělat školu. (Tím nechci říct, že FHS či jiná škola je lehká, jen že je to otázka svobodné volby.)

A přišel jsem na to i bez knížky, i bez blogu, kde vám autor řekne, jak mlád si kupoval zmrzlinu, i když ji vlastně k životu nepotřeboval, a teď konečně, když si kupuje zmrzlinu, jen když má chuť, je šťastný, protože se stejně osvícenými přáteli chodí do Potrefený husy, kde se obshluha usmívá a pivo je kvalitní a život je kvalitní a iPhone je kvalitní.

A tak dále. Soutěž Hledá se autor je unikátní díky mediální podpoře – min. 15 NS je (alespoň pro mě, který se zasekl na páté) dost a přesto jim táhne na 200 textů. Ehm. Tím jsem chtěl navázat nějak na moje spisování mimo tento opuštěný, temný kout, který skrývá potenciál jak pro mě, tak snad i pro znuděné internetové tuláky – leč nic není využito, čas plyne dál a já ležím u Simpsonů a knih do školy, které mi zníčily zrak a tak zatímco jsem kdysi měl problém zjistit, kdo mě to zdraví, zda dotyčnou osobu znám, dnes mám problém zjistit, zda to je osoba, socha, strom, Ježíš či Buddha.

A tak se zas loučím. Musím vařit a tak. Dokud mně alespoň trochu ty oči slouží a dokud jsem schopen ty barvy vidět…

(Blééé. Tydle desetiminutový klišéééé.)

23. února, 2011 • Sdílet • To se mi nelíbí!

Vůdce

Ty vole Vojto je to hnus ty oči, co? Hlavně navečer a po tmě, taky to tak nevidím. Ale ten text jsem celej nepochopil, na to bych se musel asi zhulit

23. února, 2011 - 16:03

blazniwka

ty oči, to je zlo. můj sen je žít v boudě v lese a nečumět celej den do počítače. jinak, mhehe... :) škoda, žes včera nedorazil do nádražky, byla vtipná.

23. února, 2011 - 19:23

meca

Jak mě to teďkon štve, když tu celý den sedím a nějak se mi nechce nic dělat - a místo toho jsem mohl pln kouře s cigaret a podmírového piva skákat radostí z knihy do knihy...

24. února, 2011 - 16:01

břiza vole

napiš jak si byl na yettici:D a při ty přiležitosti mi prosim pošli na meil ty fotky:))

18. dubna, 2011 - 14:57