Vojtěch Mečíř Sag mir wo der Blumend sind! Hier:

Eriksen: Tyranie okamžiku

!

Já se neponaučim! Prolítl jsem Tyranii okamžiku, aniž bych si psal konspekt. Ráno jsem s pocitem, že mě konečně jedna z povinných knížek bavila od začátku do konce, abych záhy zjistil, že si z ní vůbec nic nepamatuji. A tak jsem jí teď prolistoval, abych naopak zjistil, že je vlastně o ničem.

To jsem řekl moc tvrdě. Jak v rodném Norsku, tak i v Anglii, se kniha stala bestsellerem a jistě ne neprávem. Koneckonců pojednává o dost populárním tématu, tedy o uspěchanosti a vůbec zvláštnostem dnešní doby.

„Je možné, že nám ekonomický růst a technologie šetřžící čas a zvyšující efektivitu práce přinesly větší bohatství, umožnily pracovat výkonněji a volný čas věnovat vlastním aktivitám,“ konstatuje Eriksen, ale dodává: „Já osobně však mám už delší dobu neblahé tušení, že zároveň způsobily také pravý opak.“

A tak plyne dalších 160 stránek. Hezké resume toho, co je již dlouho okolo nás. Ono; také už to je trochu starší kniha. Každopádně je zajímavé si ji přečíst a zapřemýšlet si nad tím. A pak když člověk mlátí do počítače, že si OpenOffice dělá co chce, a po tomto záchvatu upřímně chválí dokonalost Poznámkového bloku, si může říci: on ten švédskej týpek měl prostě pravdu.

Možná jsem také doufal, že mi kniha dá nějaký návod, jak vypnout icq, facebook… a vůbec internet. No nedal. Prostě to stačí vypnout. Každý nakonec sám i svého času strůjce… a tak. Ježiš. Divný článek, co? No jsem poslední dobou trochu nesvůj: tak mi alespoň řekněte, co používat místo Wordu a OpenOfficu; aby to umělo zvýrazňovat a nedělalo to vůbec vůbec vůbec vůbec… ÁÁÁ!

To je přesně ono! Slovo „vůbec“ jsem chtěl zvýraznit až tak, že ho napíši velkým písmem. Co myslíte? OpenOffice mě nenechal. Až na můj panický výkřik „ááá“ zareagoval. Tak tedy ještě jednou již bez naděje na velké písmena. (…) vůbec nic automaticky!!!

21. ledna, 2009 • Sdílet • To se mi líbí!