Nastavení Odhlásit
Zobrazit videa, kde je Vojtěch (1) Štouchnout Vojtěch Mít sex s Vojtěch

Mám jedno mourdro, které mě doprovází životem...

Informace

Stav:
neutěšený

Datum narození:
24.2.1989


Přátelé

4 přátel (bylo jich 5)
Jugoslávie Hiltnová

Vojtěch Mečíř se zamýšlí, zda-li se mu po Facebooku trochu nestýská.. každý den

Ha! Ha! Ha! Ha! Ha! Ha! Ha! Ha! Ha! Ha! Ha! Ha! Ha! Ha! Ha! Ha! Ha! Ha! Ha! Ha! Ha! Příloha:
Vojtěch Mečíř Sag mir wo der Blumend sind! Hier:

Na cestě (4/12)

!

Nechytáš se? Čekuj předchozí díl.

_

Hned první stop a mrda jak pes. Říkám týpkovi, ať zastaví čerpací stanici před Bordó. Že prý neví, co je „Petrol or gas station“, dlouze mu to vysvětluji. Teď sedím na vlakáči před Bordox, kde mě s úsměvem vysadil.

Ve Francii se mi líbí ta nejistota. Ten řidič mě neustále vysvětloval, že ví, co dělá. Asi si kvůli mně strašně zajel. Stejně tak při obědvání jídla člověk neví, co ho čeká. (TUDLE VĚTU ZLEPŠIT, padám od sud… je tu 34°)

_ _ _

Byl to pohodový chlapík, jen moc neuměl anglicky. Ale jak se snažil! Jak se pro mě obětoval! Před tím vlakovýn nádražím v (nikoli „před“) Bordeax, když mě vysazoval, jsem prostě neměl to srdce mu říci, že mě vůbec nepochopil. Poděkoval jsem mu a sledoval, jak odjíždí z mého života; teď tak zkomplikovaného.

_ _ _

Naučil jsem se to v jednom filmu o Sahaře: navlhčit šátek a ochladit tělo. Todle je peklo! Lýheň satanova! Satanovy lázně, kam se čerti jezdí ohřát na dovolenou!

Nejkratší stop – 400m k pumpě, která byla samoosblužná, takže zase nic. Chvíli si tu pod stromem odpočinu.

_ _ _

Ležel jsem ve stínu pod stromem tam, kde se k dálnici připojovala vedlejší silnice. Docházela mi voda. Hlavní můj problém byl, že jsem nevěděl, kam vůbec jet – kudy do Čech? Snad po pěti vteřinách stání jsem stopnul borku, která mi však řekla, že jede do Arkachonu, tak mě vyhodila na pumpě pro mapu. U samoobslužných pump mapy nejsou. A tak jsem si řekl, že Paříž by mohla být tím správným směrem.

_ _ _

Jsem zpět! V euforii! Teď si to pádím kamionem – 3. „auto“ od Bordox. Konečně jsem se hnul, ale jakým způsobem… na pumpě byli dva shamani a já je nechal stopovat první, sám jsem si šel za ně a na ceduli si lišácky dal město před tím jejich: Pointers. Nebo tak nějak. A tam právě mířím.

Všichni tu balí cigára.

Druhé auto: Portugalec – prý jsetli by to nebylo nejlepší přes Itálii.

_ _ _

… A první auto mě vyhodilo u supermarketu, kde jsem sehnal mapu: Paříž byla ÚPLNĚ mimo v hlavě plánovanou trasu, ale našel jsem zkratku. Pomalu se ztmývalo. Už jsem hledal místo, kde na pumpě před Pointers přespat. V tom mi zastavila jakási dáma.

_ _ _

Prej: Zastav tady! „Né, né, né… hr, chr, hr, chr, parking!“ odpovídá mi před Tr....... Vzala mě z pumpy před Pointsrssdfad (?!) a já byl rád, že se ještě o 100km hnu na pumpu před Tr........ Ale ouha, jsem v ..... a ona, že odpočuje doprava a že tu ten parking nějak není.

Když už mám vyhlídnutou zahrádku, potkám mladý pár, který mi říká, že it isn't place to sleeping & it could be problem. Ukazujou mi však park, kde teď pod lamou sedim. Potim se jak pes. Je dusno. Čekám, až vypadnou nejací dva frantíci z jediného temného rohu parčíku. Tam se vychrápu. Nebo zatím zkusím tudle lavičku…

_

A jedeme dál! Další díl

27. prosince, 2009 • SdíletTo se mi líbí!

MadInBlack © 2009