Teď...?!

Je tomu cirka rok, co jsem si zrušil Facebook. Po pár týdnech znovu založil. A teď jsem si ho zrušil znovu – asi nějaké podzimní deprese. Tři roky zpět jsem si nechal udělat dready. Je to počasím.

A teď? Teď stojím na punku v Crossu a hltám whisku – a to jsem mohl být na jazzu v Redutě. Ale. Ale punk. Má drahá bankéřka mi uvařila polévku.

A teď, vždy když už v sobě mám to jedno pivo (dvě), sním o věcech, které se – ať tak či onak – stanou. Jen když teď mám v sobě to pivo, tak je vidím jako děsně velké. Mění svět! Ve skutečnosti budou asi menší, asi takové, jaké je uvidím zas ráno: plné problémů a těžkostí a práce a nesnází a nic. Ale budou!

Teď, když jsem si zas po roce zrušil Facebook, mám před sebou pár věcí, které – V té nostalgii! V tom šílneství, kdy se dívám na články ŠEST LET STARÉ! – tu ještě nebyli a vždy jsem o nich snil. Na dosah ruky je to, že madinblack.com de-facto skončí. A jiné věci začnou. Je moc brzy o tom mluvit. Je moc pozdě o tom jen snít.

Je na čase řvát se sv. Augustinem: „Hledám jen, Otče, ničeho netvrdím!“

23. října, 2010 • Sdílet • Je to hnus, velbnosti.

Bláža

Hele kámo, tuhle parádní stránku jsem objevila teprve minulej týden, takže doufám že tenhle článek je napsanej v podzimní depresi a žádný rušení se v nejbližších letech konat nebude

21. března, 2011 - 16:00