Vojtěch Mečíř napsal nový článek:

Touha po poznání

!

FHS je zvláštní škola. Stává se mi, že přijdu do knihovny a nalézám spolužáky, kteří dříve znuděně nadávali na veškeré učení, nyní s nadšením v očích hltají každé slovo v knížce. Jednou jsem neměl co dělat a jen tak jsem si prohlížel tituly knížek: nejradši bych tam strávil měsíce a všechno přečetl! Touha po vědění mě zasáhla natolik, že se upřímně vysmívám jiným, jak je ta škola nebaví; já si ji nesmírně užívám.

Ač teď jsem šáhnul trochu vedle. O smyslu českých dějin od Josefa Pekaře je na mě poněkud tlusté. Splňuje má očekávání a dostává se mi uceleného pohledu na českých dějin, které se mi dříve (moji vinou) nedostalo. Ale je to dlouhé a táhne se to a táhne a když se člověk již téměř ohlíží po sirkách, aby svá víčka otevřena udržel, dočte se, že „… snídal patrně po starém teplé pivo“.

Vzbudil jsem se. Chvíli zapřemýšlel, obohatil o toto nové vědění, totiž že dříve než někdy v 18. století se začalo prosazovat kafe, snídalo se teplé pivo, mé přátele na Facebooku a běžel do sklepa pro Gambrinus. Tato značka moku zlatavého stejnak není dobrá k ničemu jinému, než k výzkumu, zda přecejen v nějakém skupenství či s nějakou směsí není hodna pití. A tak jsem hodil sklenku G na minutu a půl do mikrovlnky.

S nedůvěrou, však s odhodláním, jsem okusil. Hmmm… Co to je?! Hnus! Začal jsem kejchat. Tak tudy cesta nevede a dále jsem již zklamán pouze pomalu poucucával u počítače. Za chvíli se stavil bratranec. Nabídl jsem mu. „Co to je? Hele ne dík, já si právě vyčistil zuby, to by byl hnus… ty vole, proč je to teplý?!“ Neodolal. „Hele,“ zamyslel se aniž by začal také kýchat, „to je dobrý!“

Tak ok: zítra to skusím záhy po vyčištění zubů.

10. března, 2009 • Sdílet • To se mi nelíbí!